Skvělá nuda v Sieně
Po čtyřiadvaceti hodinách ve stále plnějším autě, jsme si dali dvě noci v Sieně. Toskánsko v jarním rozpuku, příjemných 25 stupňů a město, které člověk musí mít rád. Ve středověku jedno z nejbohatších italských měst vždy bojovalo o vliv s Florencií. Tuhle bitvu z dnešního pohledu prohrálo. A možná je to pro něj dobře.Zatímco ve Florencii jdete stále za nějakým jasně vytčeným cílem a plníte nabitý harmonogram, v Sieně prostě jenom jdete. Tak, někam. Už jen srovnání náměstí je výmluvné. Ve Florencii je myslitelná sebevražda sednutím - prostě si sednete a stádo Vás ušlape. Sienské Campo svým kolébkoidním tvarem k posazení se či přímo ulehnutí vybízí. A je to slastné! Radnice se červená v zapadajícím slunci, tušíte uvnitř skrytou nádheru, ale zatím se bavíte dětičkama válejícíma sudy.
Na sienském stadionu probíhá ragbyový turnaj, v pevnosti nám dělají provinilé pocity běžci všech úrovní a protože je neděle, nemůžeme se před nimi uchýlit do vinného lůna v místní slavné Enotece. Při druhé návštěvě už si uvědomuju, že historická Siena je vlastně malá. Zorientujete se podle několika bran a když snad zrovna není vidět katedrálu, cedule vás spolehlivě nasměrují.
Co jíst? Možností je přehršel. V poledne se můžete zastabilizovat prkénkem se salámy a sýry a večer to jistí pasta s vongolkami a friulským sauvignonem. Samozřejmě můžete zkusit skvělou Fiorentinu - steak z místního plemene Chianina. Vystačí pro dva až tři jedlíky. Cena? 4 eura/100 g a pod kilo nehledejte...
Pokud přijedete autem, zkuste zaparkovat přímo u pevnosti. Na odstavných parkovištích jinak necháte za den stání právě jednu pěknou Fiorentinu. A kam zajít? Katedrála - Duomo, dále stará radnice s nádhernými freskami, milý klášter pod kostelem Sv. Kateřiny. A hlavně bary a bárky. Proti Florencii je to v Sieně vlastně nuda. Ale přesně za touhle nudou sem tak rád jezdím.