S vůní moštu v patách

Sladký odér kvasícího moštu se line ze sklepů pitoreskních hrázděných domů a na ulici se mísí s ranní vůní křupavých baget. Ráno v Alsasku. Pár hodin nato už s Michaelem Wolfem ochutnáváme burčící vína z tanků. A skok na Moselu - Justenovi sedí s partou sklizečů kolem stolu a Stefan přede mě lifruje jednu láhev za druhou. "Ještě tohle musíš ochutnat..." Unavení Eserovi v Rheingau a test únosnosti vozu na dlouhé cestě domů. Francouzsko-německý trip byl i přes svou hektičnost výživný a povedený.

Původní smutek, že svůj výlet na západ musím zkrátit a nepodívám se do Champagne, rychle vyvanul. Nedělní cesta k Bodamskému jezeru krásně odsýpala a já se už v pět odpoledne procházel po Kostnici. Jen složitě si člověk představuje, jak se sem na tři roky vmáčkly ty tisíce hodnostářů se svou suitou, aby rozhodovali o budoucnosti západního světa. Večer sklenka (spíše sklenice) rulandského a mülleru - dobrá starosvětská, šťavnatá a bachratá vína.

V pondělí následoval krásný přejezd kopcovatou krajinou do Francie. Cestou jsem vzpomínal na útržky své školní Francouzštiny. Poučen dávnými nezdary, zahučel jsem do první Cave de degustasion, která mi za Colmarem přišla do cesty. Jemňoučká vína moderního střihu, slečna mi prakticky vnucovala vzorek za vzorkem a já se nevzpečoval. Nechal jsem si namíchat tři kartony a takto zabezpečen jsem doklouzal do Riquewihru. V ubytování mi otevřela Japonka, jež po mém francouzštinářskému útoku zděšeně utekla. Za moment přišla odvážnější Filipínka. "I don´t speak French," zazubila se omluvně. Byl jsem lingvistou okamžiku.

Padal soumrak, těšil jsem se na městečko a měl hlad. Pitoreskní hrázděné domy, úzké uličky, vinařství střídaly hospůdky a krámky, ze sklepů pronikalo starými okenními tabulkami mdlé světlo, větráky chrlily odér nového vína a starých sklepů. Zapadl jsem do nálevny jednoho vinařství a dal si ryzlink, pak šumivý crémant. Pan domácí se přihnal v džípu z vinice, manželka ho políbila a hned do něj vpravila skleničku.

Turistů se trousilo pomálu, nálada příjemně ospalá. Posílen skupinou šneků a miskou strouhaných brambor zapečených se sýrem jsem ještě chvíli bloumal kouzelnými uličkami a nasával bezčasí. Usnul jsem u skvělého, alsasky dekadentního tramínu.

U snídaně mě opustilo přesvědčení, že umím francouzsky. Důchodkyně z Bretaně, turistka pocházející z německého Chemnitz, párek Švédů - míchali jsme jazyky, lámali bagety a povídali si o cestování. Na záda jsem hodil batoh a jal se škrábat. Lesem jsem vystoupal na vrchní okraj vinic a z Grand Cru Schoenenbourg shlížel na město i sběrače posunující se po svahu.

V deset už jsem ukazoval svůj covid pass (chtějí ho bez výjimky všude) v prodejně vinařství Hugel. Zdejší vína jsou hodně odlišná od tradiční produkce malých vinařů. Lehoučká, utažená, svěží. Ale ta alsaská jemnost v nich zůstává. K autu jsem se vracel jako hrdý majitel dvou kartonů.

K Wolfovi je to nějakých 200 kilometrů na sever po neplacené dálnici. Jižní část Pfalze je kopií Alsaska. Na Vogézy navazuje Hardt. S odbočkou na Deidesheim si mi v hlavě rorezněl alarm - rychlý blinkr doprava. Vždyť prodávám německé víno. Sem musím!

V přehršli ikonických jmen jsem se rozhodl pro vinařství Basserman-Jordan. Degustační místnost jsem měl pro sebe. Slečna se mi věnovala, vína mi zase skoro nutila. Jaký já musím být sympaťák! Fantazie. Nádherná řada vín s jasným rukopisem, perfektně čitelné terroir. Jen ty ceny - tři kartony v ceně menší lednice... Ale až mi bude padesát a stávající lednici povezu do sběrného dvora, jejich Grosses Gewächs bude ještě lepší.

U Wolfů se mě hned začali vyptávat na Babiše a volby. Martě Wolfové stačí málo, aby se rozpálila, takže jsme s Michalem po chvíli raději zamířili do sklepa. "Nemáme tak vysokou cukernatost a kyseliny jsou vyšší. Proti letním obavám z toho ale bude dobrý ročník." Projedeme pár tanků. Moc se mi líbí scheurebe a rulandy. Ryzlink je teprve v začátku kvašení - tam toho zatím moc nevyčtu.

Dosud nadpozemsky lehoučký peugeot poklesl v kolenou a já zase svištím na severozápad. Justenovi jsem našel podle hlaholu ze sklepa. Parta Poláků sem jezdí už dvacet let. Láhve kolují po stole. "Když ochutnají Auslese, chápou, proč po nich chci, aby ty hrozny pečlivě probírali," říká Stefan, zatímco jedenáct let starý nektar putuje kolem. "Letos jsou ty probírky extrémní, protože hrozny dozrávají nerovnoměrně."

Za krátkou chvíli se před námi nahromadí shluk přechutnaných lahví. "Wehlener Sonnenuhr feinherb mám jen jako Spätlese. Dám Ti na něj speciální cenu, ať nemusíš odmítat zákazníky." Když mu chválím Spätlese 2013, které jsme ochutnávali na Podrybnickém chutnání, vstává. "Počkej ještě. Něco ti ukážu." Odbíhá kamsi a vrací se s litrovkou mülleru. Výborný, hádám mu tak tři roky, ale Stefan se jen směje. "Dva tisíce deset! Nikdo by to už nekoupil, ale mám jeden manželský pár, který si každý rok vezme sto lahví." V ubytování si lačně objednávám pivo...

Ráno nacházím vinaře zase ve sklepě. Čistí deskový filtr. "Moc se tu teď nerozhlížej," omlouvá se. "Tohle je špinavá práce." Následuje přednáška o způsobech, jak pracovat s vysokou kyselinou. "Podívej, tenhle mošt má 13 gramů kyseliny." Po pár sklenkách různě rozkvašeného moštu to cítím na zubech. Staroslivě sleduju, jak ubývá prostor v autě. Ještě mě čeká Rheingau.

A zase stejný obrázek. Dodo zu Knyphausen z vinařství Eser pobíhá před domem a zápasí s paletou vína. "Ahoj Václave. Přivezli nám hotový sekt," funí. Společně vytlačíme náklad do skladu a on zvedá telefon. "Nespěchejte, pršet nebude. Pořádně to probírejte." Se zmučeným výrazem mi pak vysvětluje. "Letos je to očistec. Hrozny jsou nerovnoměrně vyzrálé, takže je třeba vzít jen část, oddělit nahnilé bobule a nechat viset to, co ještě potřebuje čas."

Zastaví se i jeho manželka Desirée, pokračovatelka vinařské dynastie Eserů. Podívá se na připravenou paletu, pak na útroby auta. "Kam to chceš dát?!" Na Dodovi je vidět, že by si rád na chvíli sednul a pokecal si. Ale sklízecí parta už zase volá. Dostanu sekt na doma a loučíme se. Navigace mě kvůli uzavírkám táhne na Drážďany a já tuším, že mě čeká dlouhá štreka.

(Riquewihr z Grand Cru Schoenenbourg)