NOVINKA - CHAMPAGNE JEAN MARC CHARPENTIER

Dovádění v ryzlinkovém příboji

DSCF2535Je tak fajn, když se Vám potvrdí něco, co už teoreticky víte. To jsem v sobotu odjížděl od WOLFA z prosluněného Bad Dürkheimu, očima každou chvíli ucukával ze silnice k vybarveným vinicím a lebedil si. No a za pár kilometrů vjel pažout do mlhy, nízké oblačnosti a hnusna.

Stačilo zahnout za Hardt, což je jakýsi apendix francouzkých Vogéz. Ty chrání od západu Alsasko a činí z něj jednu z nejsušších oblastí Francie. Pfalz funguje úplně stejně. Masiv Hardtu brání oceánskému proudění a poskytuje srážkový stín.
(obrázek: takhle se oblačnost zastavila o Hardt v létě 2016)

Mnoho dalších poznatků jinak nepřibylo. V pátek večer jsem naházel víno do auta a dal si s Michaelem Wolfem rychlé kafé u stolu pokrytého zalaminovanými cedulemi. Od rána je čekal den otevřených dveří, takže jsem se ani neodvažoval tahat ho do sklepa k ochutnání z tanků.

"Nastřádala se předchozí období sucha, takže výnosy máme malé. Proti loňsku jsme na nějakých 60%. Příště to prochutnáme," slíbil mi a já nechal jeho laminovačce a manželku Marthu pečení. Po svačinách už jsem se těšil na nějakou německou příšernost typu Jägerschnitzel.

Na německý vinařských oblastech je nepříjemné, že jsou daleko od nás. Je na něm nicméně příjemně, že jakmile jste v jedné, do té další se dotanete za chvíli. Za hodinu a půl už mě vítala Mosela oděná do zlaté.

DSC_0017Se Stefanem Justenem (MEULENHOF) a jeho manželkou Helmou se povídá dobře. Zrovna dostali výtisky knihy o historii ryzlinku v Rheingau a na Mosele, kterou pomáhal redigovat. Vinařská historie je jeho koníček. "Letos jsme u zdejších vykopávek vysadili i pár keřů prastaré odrůdy, kterou tu pěstovali už Římané - Schwarz-Blauer Riesling. S ryzlinkem to ale kromě jména nemá nic společného, je spíše blízko tramínu."
video: Stefan Justen a Erdener Treppchen

"Mohl bych ochutnat něco z letoška?" zkusil jsem to a Stefan hned popadl dvě prázdné láhve a zatáhl mě do sklepa. Suchá ještě nedokvasila, dám ti dvě Auslese," říkal a už aplikoval hadičku do jednoho z tanků. Než jsem stačil vysvětlit, že by mi stačil šluk, už měl naplněné dvě láhve. Zkusím je uchovat do 30.11. na zimní chutnání.

video: Odcuc na Mosele

Mimochodem, až příště pojedete na Moselu, bude to kratší. Tento týden by se měl otevírat Hochmoselbrücke - neskutečná stavba přes celé údolí řeky. Dovede Vás přímo k Erdenu a uvidíte z ní Erdener Treppchen.

A další malý skok. Přes údolí Nahe (také skvělé ryzlinky) k Rýnu, tam chytit přívoz a lodí přímo do Oestrich-Winkelu. Dodo zu Knyphausen z vinařství AUGUST ESER už na mě čekal. "Dneska hlídám děti já, Desirée je v Johannisbergu," říká trochu přešle. "Nejhorší na těchhle akcích je, že negenerují žádné prodeje, žádné nové zákazníky. U Vás to fungovalo líp," chválí Podrybnické chutnání.

Zjevně jsem dobrá záminka k tomu přenechat děti babičce, a tak ještě pár minut probíráme sklizeň. "U nás to kupodivu bylo docela dobré, měli jsme průměr 7,5 tuny na hektar a vína zatím vypadají dobře. Z ročníku 2018 bude skvělý pinot noir - přivezu ho na Podrybnické chutnání," slibuje ve sklepě.

Se silně rozkolébaným autem (tisíc lahví je tisíc lahví) se vydávám rovnou do Johannisbergu. Na zdejším slavném zámku probíhá Rheingau Open - jedna z mnoha podzimních akcí. Na recepci vyfasuju volňásek, který mi tam Desirée Eser nechala, a nořím se do ryzlinkového příboje.DSC_0018

 

Nádhera. Nastavím si chuťové buňky na vínech ze Schloss Johannisberg a pak si vyzobávám favority. Peter Jakob Kuehn je legenda a vína to potvrzují. Výborný je i Schloss Vollrads. V dalším sále si prochutnám odlišné ryzlinky z Hochheimu (ústí Mohanu do Rýna) a pak přejedu skvělou řadu krystalických rýňáků od Dönnhoffa z oblasti Nahe. Nenarazil jsem na slabé víno - jsem v kolíbce ryzlinků. V rychlosti prohodíme pár slov s Desirée, než mě vytlačí další zájemci.

Na cestě do ubytování si umiňuju, že musím zpracovat seriál o oblastech. Sám si potřebuju utřídit všechno, co jsem kdy přečetl a probral s vinaři.

Jednou dole, jednou nahoře. Po hodech na zámku mě dostihuje realita. V penzionu nemají kuchaře, pročež kupuju dvě plechovky piva na spláchnutí kyselin a příšerný döner-box za pět euro (rehabilituji tě, falcký řízku s omáčkou). Od Thomase Schenka pípne zpráva, že Bacchus ještě nemá nalahvovaný, takže ráno mě čeká přímý let (v rozkolébaném autě spíše plavba) domů.