OBJEDNÁVKA, JEŽ ROZBUŠÍ SRDCE

Musím se zamyslet nad svými strategickými schopnostmi. Nikdy mě při vyrábění papírového ceníku nenapadlo skládat ho podle propracovaného klíče, jenž by Vás přiměl nakoupit víc a dráž.

Až článek v Decanteru, pojednávající o možných záludnostech při čtení vinného listu v restauracích, mě přiměl k sebereflexi. Neměl bych Vám ten život trochu zkomplikovat?

Supermarketově pojímáno, nezbytnosti typu Reichardt, Schenk nebo Wolf jsou moukou a solí našich životů. Měly by být někde u konce, abyste se po nich museli natahovat přes drahé chuťovky. Ve chvíli, kdy k nim doputujujete, budete už mít v košíku kaviár.

Láká mě cesta chaosu. Nechávám Vám příliš velký prostor pro racionalitu, kontrolu objednaného. Naklikáte si víno od Blauensteinera a už ho mentálně odsunete. Kdyby se třeba prémiový veltlín Fumberg objevil hned na začátku a lehčí kousky vypluly až po sérii frankovek a barber, už by jste na ně měli zase chuť.

Vymýšlet propracované algoritmy není tak docela mou přirozeností. Abeceda zdánlivě nabízí cestu. Chtělo by se doufat, že jména byla vínům přidělována bez ohledu na umístění prvního písmene názvu v abecedě. Schválně si to ale zkuste.

Barbaresco, Barbera, Barolo, Brunello, Chianti, Dogliani - kdo tohle vymýšlel? Kde je zamýšlené eklektično? Nemůžu si vycamrat všechno červené záhřevno hned na začátku. Ryzlink, sylván, veltlín, vlašák - u pokladny mouku a rohlíky nehledáte.

Narážím na své limity. Co to ale otočit? Ostatně "náš zákazník náš pán", že? Sejměte ze mne břímě rozhodování. Místo abych já diktátorsky vytyčoval Vaši cestu mým ceníkem, udělejte to sami ze své vůle. Při objednávání těkejte, odhoďte spekulativno a racionálno, nekontrolujte si vzrůstající částku k platbě. Buďte divocí a nespoutaní. Při závěrečném placení Vám bude bušit srdce jako kdysi před první milostnou schůzkou. Na takové okamžiky všichni rádi vzpomínáme, tak proč si je nenaordinovat?