O (ZPRAVIDLA NEEXISTUJÍCÍ) VINAŘOVĚ SCHOVANCE
Vybírání nových vín - snová práce! Muž v kabrioletu uhání po prašné cestě mezi cypřiši, na zadním sedadle bedýnky se vzorky. A hle, tu je krásné vinařství s výhledem na Florencii, Sienu a Milán současně, upracovaný vinař má ve vráskách moudrost staré révy, jeho žena klade na těžký dubový stůl mísu s pastou a sedmnáctiletá schovanka přináší orosený džbán vody. S vizitkou mezi prsty belmondovsky přeskakuju dřevěná vrátka, vína jsou fantastická, dělaná srdcem, šlapaná schovančinými chodidly a ověnčená třemi poháry Gambero Rosso. Starý vinař se dojatě svěřuje mé exportérské péči a schovanka začíná brnkat na mandolínu. Byznys je uzavřen.
Ne, ne, ne. Nechť bujný oř vašich fantazií zpomalí svůj trysk, neb jeho kopyta tepají nesprávnou cestu. Jistě - cypřiše, prašné cesty, bedýnky. To všechno tam je. Nicméně do žraločí siluety kabrioletu má moje francouzsky elegantní krabice stejně daleko jako mé poskoky do těch belmondovských. Vinaři jsou obvykle bývalí architekti, bankéři, případně vrcholoví sportovci. A schovanky? Pokud jsem kdy na nějakou narazil, uniklo mi to, neboť ani překladač Google mi v tuto chvíli neumí poradit, jak se to italsky řekne...
Dnes (5.5.) se zanořím do české noci, abych se v pátek ráno vynořil na piemontském slunci. Po roce bych měl završit snahu o přidání tohohle krásného regionu do své nabídky. A nebyl to rok mezi cypřiši. Jedno krátké oťukání, jinak spousta čtení, vyhledávání na internetu, mailů a krabic se vzorky. Není to ani levný proces, neboť většinou si vymíním placení zaslaných vín. Nechci být nikomu zavázaný a nechávat se tak ovlivnit.
Věřte mi, je to těžké. Se špatnými víny problém není, ta prostě škrtnete. K takovým už se ani často nedostávám. Většinou už jde o výběr z výběrů, a pak hrají roli jen detaily. Skladba nabídky, ceny, přístup vinaře, vzájemné sympatie. Konečná selekce podléhá do značné míry náhodě. A to je na tom možná to nejzábavnější. Nikdy předem nevím, jak to dopadne.
Horký favorit se ukáže být arogantním blbečkem nebo se na poslední chvíli ukáže, že už v Česku někoho má. A pak se vyloupne nějaký Thomas Schenk, o kterém jsem předtím nikdy neslyšel, který není ověnčený medailemi ani zahrnutý ve slovutných průvodcích. Ale je dobrý a je fajn.
Proto ani teď úplně najisto nevím, co se stane zítra a o víkendu. Schůzky jsou domluvené, vína mám předvybraná, ale všechno je to stále otevřené. Že by konečně nějaká ta schovanka? A stařík s pokožkou připomínající starou révu?
Těšme se. Nějak to dopadne. Rád Vám po příjezdu namíchám ochutnávací bedýnky. A na Podrybnickém chutnání se ta vína také určitě objeví, abyste mi mohli výběr schválit nebo naopak pohanět. Dám na Vás.