KRÁST NEBO FALŠOVAT? NÁVOD NA NASTARTOVÁNÍ EKONOMIKY
Všemožně oddaluju moment, kdy budu muset zase zaplatit státu výpalné. Jak zvláštně mozek funguje! Bůh ví, proč mě napadají slova krádež, zloději, nespravedlnost. A vzápětí přichází vzpomínka na dva články z Decanteru o vinných zločinech. Jejich důsledným rozpitváním a prokrastinačními asociacemi jsem došel k ultimátnímu způsobu ozdravení ekonomiky.
Loni v prosinci udělala italská policie zátah na skladiště poblíž Milána. Našla tam láhve, dřevěné krabice, etikety, kapsle a korky pro výrobu zhruba 6000 flašek legendárního vína Sassicaia. Tahle chuťovka z přímořského Bolgheri se prodává bratru za 200 euro. Pro nás vínomilce je důležité vědět, co jsme si to v akci koupili - vinařští alternativci, řekněme skupina A, používala levné víno ze Sicílie.
Jinak na to šla skupina B ve Francii - jaksi upřímněji, byť méně kreativně. Přednost dávali originálům. Jenomže originál čehokoli jaksi z podstaty nevyrobíte. A tak je kradli. Zaměřovali se na kvalitu - Romanée Conti, Cheval Blanc, Petrus. Série krádeží jim vynesla vína v úhrnné hodnotě 5 milionů euro. A zatčení, dlužno poznamenat.
Tyhle dvě události mě přiměly zamyslet se nad morální stránkou věci. Co je čistší? Skupina A začínala od nuly a dělala škody na straně koncového uživatele i skutečného producenta. Nad koupí Sassicai 2015 se teď každý dvakrát zamyslí. Situace vede k jistému zmražení trhu. Coby koncovému uživateli i zástupci producentů mi takový přístup sympatický není.
Druhá banda výrobce nepoškozovala - kvalita vína zůstala zachována. Vína si opatřovala loupežemi u sběratelů i v obchodech. Šlo tedy spíše o jakési přerozdělování. Z marxistického hlediska a vlastně i z toho progresivně tržního roztáčeli kola ekonomiky rychlejším otáčením peněz.
Víno spící kdesi v depozitu světu nic zajímavého nepřináší. Jeho posunutím o štaci dál došlo k napumpování peněz do zkornatělých tepen obchodu. O vinařstvích se bude více mluvit, zloději si jistě nakoupili spoustu zboží, oloupení využijí své pojistky a pojišťovny budou mít důvod změnit bonitu svých pojištěnců. Konečně noví kupci se dostanou k vínům, jež už nebyla přítomna na běžném trhu.
Pojďme si z bandy B vzít ponaučení. Aby se národní hospodářství vzpamatovalo z krize, měli bychom zahodit zbytečné skrupule. Kradení nevyužitého majetku a jeho následný prodej může zafungovat jako ekvivalent srdeční resuscitace.
Cestovní kanceláře, hospodští, vlekaři, fitnescentři či knihkupci - jejich vybavení a zásoby teď leží podobně ladem jako ona vína v archivech. Kdyby si je navzájem začali krást a následně přeprodávat na řekněme šedém trhu (pod shovívavým patronátem minfin, jež určí srozumitelné zdanění kradeného), rázem by tu bylo živo.
Vše by bylo nutné řádně organizovat. Není žádoucí, aby se u třeba při krádeži kotev z jednoho vleku setkaly bojůvky knihovníků a hostinských. Konfliktům zabrání jednotný registrační systém, v němž si zájemce o krádež vyplní místo a čas, čímž si akci zarezervuje. Zároveň přijde postiženému vlekaři SMS s upozorněním, že ve stejném čase může krást v daném knihkupectví.
Dalším krokem je vytvoření elektronické obchodní platformy pro kradené zboží. Takový e-shop dokáže stát vysoutežit, aniž by utratil víc než 100 miliard. A snad by se hodil i nějaký ten zmocněnec pro krádeže. Dočasně volný je teď Roman Berbr, který toho u fotbalového svazu dokázal opravdu hodně.
V jedné parafrázi na Werichovu mile komunistickou píseň se zpívalo: "Až všechno rozkradem, nebudem pracovat - všechno si budeme navzájem pučovat." Jdu Vám příkladem - každý večer ukradnu víno ze skladu a pak ho trochu půjčím i manželce. Jen je třeba dodržovat 3R, krást pod rouškou a v povolených hodinách. A nezapomeňte - do 12 hodin od krádeže je potřeba odeslat hlášení na Elektronickou Evidenci Kradeného.