DOCHUTNÁNO, DOKŘEPČENO
Prázdné láhve pohřbeny v kontejnerech, záchranná plachta sbalena, sklad příjemně prořídlý a zválená tráva na zahradě pomalu přichází k životu podobně jako já. Jarní Podrybnické chutnání se zařadilo po bok třinácti předchozích - stalo se minulostí.
V první řadě musím poděkovat komusi tam nahoře za Jeho/Její náklonnost. Mé noční můry se nakonec smrskly na pár lehkých přeháněk, jež neměly šanci narušit Vaši koncentraci na zadaný úkol. Pohotovostní variantu "brod" jsme tak v život uvádět nemuseli. Jsem tak o něco chytřejší; Kombinace kapkového piktogramu s číslem 90 neznamená, že 90% dne proprší.
"Mně je to tak trapné, ale oni chtějí další," opakovala statečně Roberta Frassinelli, když mě v pravidelných (krátkých) intervalech žádala o další a další láhve prosecca. "Ale slibují, že nakoupí," dodala pokaždé. Nakoupili.
Vinařka z Prosecca u nás byla poprvé a rozplývala se. "Takhle krásnou akci jsem ještě nezažila." My jezdíme uhranutě po Itálii, ona se nemohla vynadívat u nás. "Vždycky jsem si Česko představovala jako nudnou rovinu a samá pole. Tohle je nádhera."
Druhou zástupkyní z Itálie byla už tradičně Beatrice Gaudio. V pátek měla ochutnávku ve Vídni a dorazila pořádně vyšťavená. Sice ji potěšilo, že jsem její žlutý kostýmek zasadil k jezírku a neméně žlutým kosatcům, ale únava z hektické cesty byla znát. Přesto trpělivě vysvětlovala a - jak je u ní zvykem - postupně zase nahodila motory.
Justenovi z moselského Meulenhofu jsou spolehlivost sama. Je fascinující, že přestože nabízejí jedinou odrůdu, pravidelně posbírají nejširší skupinu ochutnávačů. Pokaždé přivezou i něco navíc, čímž mi zavaří, neb já pak musím zákaznictvo odmítat. Ale možnost ochutnat bobulový výběr nebo archivní ryzlinky je samozřejmě skvělou nadstavbou.
Uzavírka silnice způsobila, že si Němci i Rakušáci mohli prohlédnout celý širý kraj. "Myslím, že jsme po cestě sem minuli Varšavu," smál se Poldi Blauensteiner. Pro poctivé germánské duše jsme díky umně poskládaným zákazovým a příkazovým značkám byli nedosažitelní. Ostatně i ty proradnější české měly problém. Z Wagramu se přikodrcal i Josef Fritz - oba byli na místě kupodivu včas. Zřejmě jsem se ve formulaci výhrůžek v němčině zlepšil.
Michael Wolf tentokrát dorazil osobně. Pro něj je to svátek. Dobrý hotel, dobré jídlo a večer pak odvaz, který by od něj člověk nečekal. "Díky, bylo to skvělé. Ještě že nás Beatrice o půlnoci zahnala do auta. Jinak by cesta domů bolela," psal mi ve středu.
Všechny možné kapely mi byly ukradeny probíhajícími svatbami, takže jsme se namísto originálů museli spokojit s reprodukcí. Italský temperament se i tak prosadil. Beatrice neodolala a chopila se mikrofonu, tichá a neprůbojná Roberta Frassinelli mě šokovala, když jsem ji spatřil v plném tanečním trsu.
Vybrat favority je těžké. Určitě prosecco. Hodně jste se ptali na Via Caritatis a následně chválili i objednávali. Jedno se hned vyprodalo. Klasicky se prodalo hodně moselských, zafungovala i přítomnost Beatrice Gaudio. Celkově to ale bylo příjemně rozprostřené.
Chválím vinaře, ale stejný díl si zasloužíte i Vy. Za vstřícnost, s níž jste si proklestili cestu mezi proradnou vozovou hradbou z bagrů. Za pohodový přístup. Za minimum rozbitých sklenic. Za toleranci. Za to, že jste kuchařovi dojedli guláš a dorty. Že jste nakoupili! Děkuji.
Další akce bude 6. srpna. Bude to asi klidnější, takže i introverti si přijdou na své. Na zahradě se vždycky najde kout, kam se zašít. Těšíme se na Vás.