CHE GUEVARA A DALŠÍ

Jak synkovi vysvětlit, že mám těžkou a zodpovědnou práci? Většinou mě vidí s rudlíkem nebo když při sklence vína a muzice něco klapu do počítače. V edukační snaze osladit mu prázdniny jsem jej na tři dny zavřel do auta. A aby to mělo nějaký další výstup (kromě ujištění, že to po mně nikdy nepřevezme), nabrali jsme víno v Itálii a Rakousku.

Hned po divadelní zkoušce jsme vskočili do bujného auta, nabrali jižní kurz a po kryonoci na odpočívadle se vyloupli v Proseccu. Roberta Frassinelli mi promptně naservírovala sklenku Extra Dry. Zatímco datlila hlášení pro celníky, my jsme se synkem ládovali bedny do auta. Navzdor sýčkování meteorologů se vyloupnul krásný jarní den. Zkalila ho jen zpráva, že Rive di Manzana se bude lahvovat až v dubnu.

Rád bych za Vás bojoval a nesmlouvavě zatínal svou nearistokratickou čelist, ale na Robertu se zlobit nejde. Omlouvala se tak vehementně, až jsem se začal omlouvat já jí, že se mi musí omlouvat. Holt není, no. Zatím si musíme vystačit s oním DOCG Extra dry. Ostatně, pochválil ho dokonce i třináctiletý synek. Pozor, to je úspěch - obvykle chlapcům musím víno nutit!

Na závěr slíbila, že udělají všechno pro to, aby vinařství Frassinelli mělo na Podrybnickém chutnání svého člověka. "Pořád na to vzpomínám, děsně jsem si to loni užila," ubezpečovala mě Roberta.

Cestování se synem je závazek. Jednak nemůžete jít úplně na dřeň, aby z toho také něco měl, jednak je třeba volit vzájemně kompatibilní poslech. Do Vídně tak zněl rádoby edukativní Harry Potter v angličtině, pak jsme přesedlali na třeskuté vtipno Červeného trpaslíka. S ním utekl asi stokilometrový přesun z Prosecca ke slovinským hranicím jako víno z dobré láhve. Fulvio Bressan se vrtal v traktoru, ale hned povolal manželku Jelenu a ta zase svérázného dědu Nerea.

"Ochutnáš moji pancettu?" uhodil na mě dvaadevadesátiletý vinařův otec.  "Těším se na ni už dva roky," odvětil jsem bodře, vyškolen předchozími návštěvami. Skvělá domácí produkce by na stola přistála tak jako tak.

Bressanova vína bych tu mohl rozebírat hodně dlouho. Ale ona se zkrátka musí ochutnat. Je to jiný svět, srovnání chybí. Verduzzo, Pinot Nero, Pignolo 2004, Schioppettino - co víno to unikát. To samé platí i o Fulviovi. Takový Che Guevara vinného světa. Absolutní demagog nepřipouštějící oprávněnost normálních vín. Člověk musí v konverzaci trochu kličkovat.

Nabrali jsme další krabice a užili si báječnou procházku uličkami starého města nedalekého Cividale del Friuli, završenou opulentní večeří. Ještě teď mě pronásleduje vyčítavý pohled černých garnátích oček.

Nenaplněné auto je smutné auto. Dokud přes svůj takřka dvoumetrový vůz nevidím, jsem smutný i já. Ve Wagramu jsme tohle napravili - Fritz i Blauensteiner jsou zase na utěšených stavech. Poldiho Blauensteinera jsem ošklivě zklamal odmítnutím další lahve, dalšího kafe, ochutnávky pálenek i whisky. Čekala mě zpáteční cesta, vyskládání kontrabandu a večerní ochutnávka.