Sklizeň u Reichardta
Chardonnay - sklizeno, rulandské šedé - sklizeno, muškát - sklizen... Na tuhle dobu neskutečně vyzrálé hrozny vlašáku si také říkají o cestu do sklepa a dokonce i cabernet už je poživatelný. V pátek jsem se sklouznul dolů k Werneru Reichardtovi pro víno - sklizeň je v plném proudu.
Letošek je skutečně extrémní. Mělo by jít o jednu z nejrannějších sklizní za několik desetiletí. V průměru hovoří vinaři o dvou až třítýdenním předstihu proti normálu. "Nestíhám. Třeba rulandské šedé jsem musel sklidit už teď, aby mi neuteklo do moc vysoké cukernatosti," popisuje burgenlandský vinař a ukazuje mi fotky nádherně vybarvených hroznů.
Letos začal více využívat sklízecí kombajn. Na mou skepsi se připravoval, on sám vždycky razil cestu ruční sklizně. "Nechci s tím dělat všechno, ale podívej se na tu krásu. Umí to skvěle selektovat. Žádné listy, žádné shnilé bobule - nádherně čistý materiál." Inu, uvidíme. Ostatně Michael Wolf už to tak dělá opravdu dlouho.
Zapojení kombajnu jde ruku v ruce s problematickým sháněním česáčů. "Je to děsné. Včera mělo přijít sedm lidí a dorazili jen tři. Dnes to samé. Když už někoho seženu, vůbec na ně není spoleh." Ostatně co pět minut po telefonu řeší lidi na příští týden.
Hektika sklizně se nakonec podepsala i pod tím, že jsme si nestihli večer pořádně popovídat. Měli jsme se v šest sejít na vinici při sklízení prvního veltlínu pro Landwein a pak zajít do místního Heurige. "Moc se omlouvám, ale kombajn dorazil až po osmé a do půlnoci jsme sklízeli," telefonoval mi v sobotu, když už jsem byl na cestě domů.
Se sklizní už začali dokonce i ve Wagramu - Jak Poldi Blauensteiner, tak i Josef Fritz. Velkou komplikací je déšť, na který přitom všichni čekali od dubna jako na smilování. Co do kvality jsou očekávání vysoká, hlavně pokud jde o červená vína. U bílých hrozí riziko vysokého alkoholu a nižší kyseliny. I proto tak brzká sklizeň. Mohlo by se to podobat ročníku 2009.
Pro pořádek dodávám, že se do toho pustili i Italové - sklizeň běží ve všech regionech.