POSLEDNÍ VÝLET ROKU 2022
Předvánoční šílenství mi žádné velké rajzování nedovolovalo. Nicméně sklad už byl opravdu k uzoufání vymetený. Na poslední chvíli jsem se tak alespoň narychlo sklouznul k Wolfovi a Schenkovi do Německa.
S Michaelem Wolfem jsem si předem vyjednal sklepní inspekci, aby bylo nač se cestou těšit. Jako úplatek jsem mu vezl palety - co bylo dříve zbytností, stává se cenným artiklem. Celý den jsem jel na dvou krajících chleba s tím, že si večer po víně dopřeju nějakou výživnou falckou gastronomickou čuňačinku.
Michael vzal funkci průvodce vážně. Bylo patrné, že se chce pochlubit. Vzali jsme to od základních ryzlinků až po sudovky (to v tomto případě znamená top vína). "Dvaadvacítky" vypadají parádně. Vlastně si ani netroufnu vypíchnout nějakého favorita - všechno chutnalo.
Aby nebylo všechno příliš růžové, vytoužené gastronomické orgie se nekonaly. "Všechno je tu zavřené. Lidi nechtějí dělat. Už dva roky se snažíme sehnat nájemce pro restauraci," líčila mi Martha Wolfová, zatímco jsem u rodinného stolu chroustal další chleby toho dne.
Ráno jsem naložil víno a obrátil kormidlo k východu (Ano, je to nesmysl - loď jistě nepluje, kam mu ukazuje kormidlo. Ale korektní označení by bylo zmatečné). Thomas Schenk měl čerstvě nalahvovaný ročník. To se neodmítá.
Mou vyhořelost dobře dokumentuje fakt, že jsem vína sprostě naládoval do auta a ani si nic neochutnal (to jsem činil až doma). Profesionální zájem převážila možnost pochovat si maléhho Ottu Schenka. Považte - pokud ještě nějakých dvacet let vydržím, mohl bych pak svému vinaři vpálit: "Ty nevděčníku. Já Tě kdysi plácal po zadku, a ty mi chceš zdražovat víno?!"...
Bohužel jsem si nepřivezl Rotling. "Nejsou bílé láhve. Bacchus jsem do hnědých dal, ale u rotlingu by to byla škoda. V bílém vypadá moc dobře. Radši ještě počkám," vysvětloval Thomas. Po domácí kontrole můžu radostně prohlásit, že bude radost tahle vína prodávat. Líbí se mi víc než ta loňská.
Sylván Handlich vysílá salvy čistých aromat, za čistou hroznovou vůní postřehnete grep a nedozrálé banány. Sauvignon mě vrátil k myšlenkám na italské Friuli - zelená paprika a kočičí moč, kombinace pikantnosti a navinulosti. Paráda. Dost jiný než Blauensteinerův - tím lépe. Třetím suchým vínem je samozřejmě oblíbený Ewig Leben. Scheurebe pak potěší milovníky lehkého zbytkového cukru.
Byla to má poslední cesta roku 2022. Teď už se těším do Itálie a Francie, taky Reichardt si žádá po předvánočním běsnění výrazného doplnění. Od února se začnemě scházet u ochutnávek a pořádně to společně prozkoumáme.