PODZIMNÍ CHUTNÁNÍ
Poslední rudlík vína spolkl zákazníkův kufr, rodinný tým unaveně dožvýkal tradiční kocovinový oběd, kapela sbalila fidlátka a začalo pršet. Tenhle poakční scénář miluju. Déšť umožňuje milosrdnou resuscitaci. Tupě umývám sklenice, klapu faktury, co slimák se pachtím po domě a lebedím si, že je to za námi. Jo, ještě si marnivě zkouším Vaše zapomenuté svršky...
Před startem Podzimního Podrybnického chutnání jsem si poněkud zoufal. Během posledních čtyř dnů se účastnictvo rozmnožilo o čtvrtinu. Uživím z toho kočárek? Moji nezletilí otroci naštěstí prokázali pevné nervy a nalévali střídmě. V prvním sledu proběhly ryzlinky z let 1999, 2009 a 2013, v tom červeném pak La Chapelle 2012 a Bressanovo Pignolo 2003. Věřím, že to bylo přínosné. Tedy pro Vás, můj archiv naopak utrpěl citelný úder.
Podzim ukázal vlídnou tvář. Se skvělou kávou z Orient Coffee, roztopenou udírnou, statečnou kapelkou a příjemně vyvolněnými Vámi to byla i pro mě příjemná akce. Snad jen Vaše dočišťovací schopnosti jsou až příliš dokonalé - na popůlnoční klimbání s muzikantay ve vinárně na mě nezbyly žádné vinné zbytky...
A propos zbytky - vracím se k těm svrškům. Dvě fešné pánské bundy čekají na své majitele. Je to kvalitativní posun od akcí, po nichž jsem si mohl otevřít deštníkářství. Nenaléhám, ale ne abyste mě pak inzultovali za to, že se producíruju ve Vašem oblečení...
Děkuju, že jste si udělali čas a dorazili na náš konec světa. Je fajn mít za zákazníky tak příjemné lidi. V červnu na viděnou - i s vinaři.
