PODRYBNICKÉ CHUTNÁNÍ 2021

Snad by se mohlo zdát, že Podrybnické chutnání už je pro mě čistá rutina. Sezvat Vás, pozvat a umístit vinaře, naplánovat skvělé počasí, nějaké ty přesuny nábytku, uklidit zdánlivě neukliditelné, otevření lahví.

Ne. K rutině to má daleko. Už jen umístění vinařů do Litomyšle zavalené nakumulovanými covidovými svatbami představovalo úkol pro logistické oddělení Amazonu.

Počasí bylo asi nejskloňovanějším tématem, ať jsem se bavil s vinaři nebo s Vámi. kroupy v Piemontu a Dolním Rakousku, plísňové choroby v Německu a opět v Piemontu, záplavy. Vás samozřejmě zajímá jen samotný den akce a tam byly komplimenty zcela namístě. Vytáhnul jsem se. Nicméně série záplav a bouřek s průtržemi v minulých týdnech mým zesulcovatělým nervům nefandily. Ekologické zadržování vody k krajině se mi vskutku daří. Dámy už jsou naštěstí soudné, a jehlové podpatky nechávají pro Podrybnické chutnání v botníku.

Do boje s přemnoženými komáry jsem tentokrát vložil 3000 korun, pročež se prakticky neukázali. Boj s přemnoženým plevelem v trávníku jsem zase musel ukončit já sám, neb se ukázalo, že trávník je tvořen výhradně právě plevelem.

Za Rakousko dorazili všichni moji vinaři. Anna Reichardtová přehodnotila své nesmyslné rozhodnutí a místo přitele nakonec vzala kamarádku - dobrý krok. Poldi Blauensteiner dorazil se synem i jeho moravskou přítelkyní, takže mohli nabídnout multilingvní stánek. Stejně ho podezírám, že nejšťastnější na téhle akci je, když ze mě na konci vytáhne pár piv. Josef Fritz se ukázal jako dobrý prodejce - jeho vyšší řady se prodávaly jako nikdy. Juchal pak s námi až do půlnoci.

Za Michaela Wolfa přijelo dámské duo Anne-Cathrine a Corinne. Je něco shnilého ve vinařském světě, protože i ony se sem těšily na pivo. V neděli pak měly Vito naložené plnými basami. Moselský Meulenhof tradičně zastupovali Helma a Stefan Justenovi. Udali skoro všechno, co jsem si nechal přivézt - dobrá práce.

Itálii tentokrát reprezentovala jen Beatrice Gaudio z piemontského Monferrata. Kromě toho, že se nezastavila u stánku během ochutnávky, střihla si ještě pár kousků s kapelou a vinařskou společnost držela v pohotovosti až do samého konce.

Noční bouřka nás minula, lehkého deště si nikdo nevšímal a ranní účet lahví směřujících do kontejneru se dostal na číslo 209. Bylo by to víc, ale po sedmé už jsem dotírající vinaři vyháněl. Z cizího (mojeho) rozlévají s neutuchající vervou, bídáci.

Děkuju všem, kdož jste si udělali čas. Vyhrožuji těm, kteří by chtěli přeposílat video s mým pěveckým vystoupením. Omlouvám se Vám, již jste ode mě ráno přejímali víno (čas spánku činil 2hod a 45 minut). A až to jen trochu půjde, začnu se těšit na další shledání. Teď ještě ne...